Vegetariánství

Napsal Noc/Den (») v neděli 28. 11. 2010 v kategorii Jídlo, přečteno: 5218×

Vegetariánství není jenom o jídle, ale je to i o stylu života.

Druhy vegetariánství

Veganství

Veganství by se dalo považovat, jako druh vegetariánství, jenže mnohem tvrdší. Stejně jako vegetariáni nejí maso, ale oni nejí ani nic, co se zvířat týká. Tím myslím, že nejí nic, co je se zvířaty společné. Nejí například vajíčka, ryby, aspik, kaviár, rybí tuk, želatinu, rosoly, mléčný cukr, sádlo, lecitin, sýry, margaríny, zvěřinu, syrovátka, kasein a keratin.

Su vegetariánství – vyloučené jsou jateční produkty a páchnoucí zelenina (česnek, pór, cibule, šalotka atd.)

Jogínská strava – jídlo především z ovoce, obilovin, zeleniny, luštěnin, ořechů, mléka, mléčných produktů a medu

Frutariánství – přísná forma vegetariánství, která povoluje často jen syrové plody. Tento druh vegetariánství je zvláštní tím, že nechtějí, aby bylo ovoce „zraněno“. Jí nejčastěji ovoce, ořechy, některé druhy zeleniny (rajčata, okurek atd.) a někdy i obiloviny a luštěniny, ale odmítají jíst listovou zeleninu (zelí), kořenovou zeleniny (brambory, mrkev) a cibulovou zeleniny (cibule, česnek)

Vitariánství- kombinace veganství a syrové stravy z toho stylu se vyvinulo sprutariánství, kde se smí jíst jen jedlé klíčky ze semen rostlin, další odvětví vitariánství je džusariánství, kde jen pijete šťávy z ovoce a zeleniny

Stravovací vegantství – je veganství jenom v jídle. Jí se stejně, jako vegetariáni, ale můžou používat živočišné produkty.

Samivegetariánství – je to něco jako částečné vegetariánství a má několik poddruhů

-vegetariánství jsou často kombinovány se syrovou stravou, makrobiotikou nebo freeganství

Původ slova vegetariánství

Slovo může mít dva významy. Buď z latinského slova vegetu, což znamená plný života, údajně se tak cítili první vegetariáni. Nebo z anglického slova vegetable (zelenina).

Historie vegetariánství

První zmínky o vegetariánství pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řecka ze šestého století př. n. l. Důvod vegetariánství byl hlavně kvůli nenásilí na zvířatech (v Indii známé jako ahinsá), vegetariánství prosazovali především filozofové a náboženské skupiny. Poté, co se rozšiřuje křesťanství, vegetariánství skoro zmizí z Evropy.

Ve středověké Evropě se vegetariánství objevuje pouze v některých církevních řádech, ale je povoleno jíst ryby.

Znovuzrození vegetariánství je až v 19. a 20. století.

První vegetariánská společnost byla založena 1847 v Anglii s názvem Vegetarian Society, další se objevili v Německu, Nizozemsku atd. Národní vegetariánská společnost vznikla v roce 1908.

Ve 20. Století se zájem o vegetariánství začíná objevovat mnohem víc kvůli zdravé výživě, etickým otázkám, různými duchovními směry a v dnešní době, kvůli ochraně životního prostředí a chudobě.

V dnešní době je už mnoho vegetariánských unií a jejich „nadřízený“ je Mezinárodní vegetariánská unie, která je nezisková organizace, jejímž hlavním cílem je propagace vegetariánství. K tomu pomáhají různé akce např. Mezinárodní den vegetariánský, který se slaví 1. Října.

Největší akcí je Veggie Pride, což je každoroční demonstrace, která se pořádá ve Francii, v Itálii a v Česku. V Česku se konala první Veggie Pride 16. Května 2009 v Praze.